Kdo jsme

http://www.spolek-sikulek.cz/sites/default/files/foto-V%C4%9Bra-001.jpgVěra Sochorová

administrátor, správce veřejné sbírky

Jmenuji se Věra, je mi 37 let a s manželem a 3 dětmi žiju v domečku v malé obci na Třebíčsku.

K ručním pracem jako pletení, háčkování a šití jsem přičichla, když mi bylo asi 10 let a učila jsem se to spolu s mamkou, ve škole jsem navštěvovala kroužek Praktická dívka, kde jsem své pletací pokusy zdokonalovala.

Dlouhé roky jsem se tomu potom nevěnovala, až v těhotenství s nejstarším synem jsem se k tomu vrátila a upletla nějaké svetříky do výbavy. Pak jsem to opět odložila a vrátila se k tomu znovu před 3 lety, když jsem byla opět těhotná a opět jsem mladšímu synovi doplňovala výbavičku. Mezitím jsem se na portálu Modrý koník stala členkou skupiny, která se věnuje pletení a háčkování, kde si maminky vyměňují návody, vzory, rady a zkušenosti.

Od té doby těmto činnostem věnuji volné chvilky před spaním a příjemně u toho relaxuji. V této skupině také vznikla myšlenka uspořádat dobročinnou aukci rukodělných výrobků na pomoc postiženým dětem. Portál Modrý koník nám to umožnil a na podzim roku 2013 se konala historicky první aukce hand-made výrobků. Od té doby nyní probíhá již 4. aukce na Modrém koníkovi a 2 aukce proběhly také na Facebooku.

Okolnosti nás donutily k tomu, abychom pro tuto činnost založily spolek a tak se stalo. A já jsem velmi vděčná kolegyni Helče, která je autorkou myšlenky dobročinných aukcí rukodělných výrobků, a také kamarádce Kamče, která se k nám ochotně připojila, protože se jí náš nápad velmi líbil.

 

Kamila Řezáčová

účetní, fotografka

Jmenuji se Kamila Řezáčová, je mi 36 let. Narodila jsem se v Pardubicích, ale v půl roce jsme se s rodiči přestěhovali na Vysočinu.

Dětství jsem z velké části trávila u babičky na venkově, která mě vedla nejen k lásce ke zvířatům a péči o ně a vůbec celé hospodářství, ale též mě učila šít, plést a háčkovat. Tato láska k ručním pracem se u nás asi dědí z generace na generaci, neboť nejen babička, ale i moje maminka, jsou mistryně v oboru. Doufám, že s postupujícím věkem dosáhnu jejich kvalit.

Moji synové odrostli postupně dětským střevícům a tak jsem si řekla, že by bylo fajn se zapojit do spolku a pomáhat dětičkám, kterým Štěstěna zrovna nestála v cestě. Věřím, že jim i jejich maminkám pomůžeme vykouzlit úsměv na tváři a zkrášlit svět.

 

Helena Remlerová

organizace aukcí

Nebýt mých dvou malých synů, nikdy bych nezabloudila na maminkovský portál Modrý koník, neseznámila se s Věrkou a nezačala bych ve velkém háčkovat a plést. Ještě nedávno ve mě ruční práce vyvolávaly představu starších žen, které pletou pracné, ale ne zrovna šmrncovní svetry nebo háčkují dečky. A pak jsem na internetu narazila na hračky, miminkovské oblečení, všechno to bylo tak nádherné! Prozřela jsem, v duchu se všem těm "usedlým paním" omluvila a postupně propadla klubíčkovému šílenství. Náš byt pomalu zavalují časopisy, příze a široké okolí zásobuji svými výtvory.

Nápad na uspořádání první dražby hand made výrobků nevznikl tak, že bychom chtěli získat peníze na dobrou věc a přemýšleli jak, ale přesně z opačného konce. Že by bylo fajn naše díla nějak využít. Pro dražbu se nadchly desítky internetových kamarádek, ochotně věnovaly své výrobky a už to jelo.

Ani teď, kdy už máme několik úspěšných dražeb za sebou, mně nepřestává překvapovat nadšení zapojených lidí, jejich velké nasazení a dobrá srdce.